MEXIKO - RADY
MEXIKÁNCI
JAZYK
JÍDLO
NOCLEH
MEXIKO OBECNĚ
TOALETY
CESTOVÁNÍ
SUVENÝRY
Stačí vám jedny šortky, tričko a mikina, nevěříte, zeptejte se Kamila
MEXIKÁNCI
- Obecně je mexický národ velice přátelský. Potkali jsme hodně přátelských Mexikánců a hlavně Mexikánek - většinou mimo turisticky atraktivní oblasti. V těchto zapadlých místech se většinou potkáte s milýma a přátelskýma lidma, i když udiveně s úsměvem koukají na bílé tváře, vždy se rádi usmějí, pozdraví i poradí. Člověk se tam cítí dobře, nasává místní atmosféru - nejlepší zapadlé vesničky - tam, kde nejsou ulízaní turisti.
- V turistických centrech jste pro místní jen zdroj příjmu, chtějí vás zbavit penízků. Zaručeně ta jejich cestovka, hotel je ten nejlepší. Pokud si vyberete jejich služby, jsou s vámi nejlepší přátelé, pokud ne - někteří se dokáží i pěkně naštvat a pak jste nasraní i vy.
- Chlapi se moc nesmějí, ženský a hlavně děti jo.
- I v těch nejchudších vesničkách a hlavně tam jsme často slyšeli dětský smích bosých a špinavých dětí
- Ve vesničkách některé děti chodí do školy (nosí stejnokroje) a ty co pochází z těch nejchudších vrstev pomáhají už od 4 - 5 let rodičům- nosí dřevo z lesa, přenášejí vodu ve džberech, pomáhají na pozemku, nebo se jen tak potulují špinaví a bosí po ulici.
- Děti na základních i středních školách nosí stejnokroje. Holky sukně po kolena s většinou kostkovaným vzorem, bílé podkolínka po kolena a halenku ve stejné barevné kombinaci. Kluci kalhoty tmavé a košili s vestou.
- Po ulicích po celém Mexiku se potuluje spousta psů. Jsou krotcí a leniví a nevychtívají, na člověka a vlastně na nic neštěkaj (je to pro ně asi moc vysilující v tom vedru, co tam panuje). Spí na ulici a hážou nezájem na okolní svět (někdy se natáhnou i na cestě, kde jezdí auta - řidiči troubí a přibrzdí, ale pokud pes neuteče ……).
- V nejchudším, ale nej státě Chiapas je typické, tak jako v Rusku , že si zámožnější lidé zdobí přední zuby stříbrem, někteří je mají celé stříbrné, někteří mají na řezáku stříbrnou, či zlatou hvězdičku, nebo jiný vzor.
- Většina lidí, co jsme potkali, mimo turistické centra, nezná Czechoslovakia - natož Republika Checa, ale všichni už v životě slyšeli něco o Alemania (Německo), nebo Evropě a tak se jim to dá nějak vysvětlit
- První, co se nás ptali bylo jestli jsme z Alemania
- V Guatemale 50% lidí negramotných
- Staří, mladí mají rádi svou mexickou lidovou muziku a poslouchají ji víc, než Britney
- Silné rodinné cítění - rodina vždy pomůže jejímu členovi. Rozvod je největší hanba pro celou rodinu (není to časté). O víkendu, neděle procházky rodičů s dětmi po Zócalu. Pátek tráví chlapi s kamarády, sobotu s celou rodinou a v neděli jen se svou rodinou.
- V menších městech a vesnicích je vidět dominantní role muže. Stará se o rodinu a tak si může dělat co chce. Žena čeká doma a nesmí si užívat a emancipace je zakázaná.
- Rádi se veselí. Na Zócalech hraje o víkendu v podvečer na živo malá kapela , lidé posedávají na lavičkách a poslouchají, nebo tančí
- O víkendu chodí na oběd, večeři do restaurací, přes týden vaří.
- Převážná většina Mexikánců a Gutemalců jsou křesťané. Křesťanské symboly (obzvláště Panenku Gaudelupskou, kt. se kdysi zjevila faráři v Mex. City a má tmavou pleť) najde člověk úplně všude. V autobuse, v restauraci, na nádraží a samozřejmě i u nich doma.
- Není tam nikde vidět opilce a prostitutky, pár žebráků ve velkých městech, ale jinak ne. Staří lidé snad ani nežebrají, jen chodí po městě s hůlkou v jedné a kloboukem v druhé ruce.
- Děti nosí matky v šátcích na zádech, někdy není ani dítě vidět, jak je zabalené v ošatce - nepláčou.
- San Cristobal a celý Chiapas - ženy i malé holky nosí kroje, chlapi normálně oblečení, ale upřednostňují košile a klobouk, kožený opasek. Každá vesnice má svůj vlastní kroj, jako u nás.
- Mexičani mluví o USA hezky. Těm, co tam žili se tam líbí a tak i ti, co tam nebyli vidí v Americe ráj na zemi. Většinou aspoň jeden člen rodiny dělá v USA, posílá pár peněz rodině a ta si může pořídit nějaký krámek a vydělávat další penízky, nebo to prošustrují.
- Dvojí ceny v turistických oblastech, mimo ně jsou lidé fair
- Mexikáni jsou ve velkých městech výškově srovnatelní, ale na vesnicích jsou min. o hlavu menší, Mexikánky i o dvě, člověk si připadá jak obr a nemá z domorodců strach
- Mexikánky. Mladé jsou v obličeji hezké, ale když překročí určitou věk. Hranici (30) vypadají o 10let starší. Záleží na život stylu (město/vesnice). Většinou jsou malinké 160 je vysoká ženská, většina má malé prsa a postavu korpulentní s velkým zadkem. Čím větší město, tím více vyjímek.
- Cigaretou neurazíte, kouří většina chlapů, ženské ne
- Česká slivovice chutnala, silnější než mezcal z agáve
- Mexikánky kojí děti kdekoliv i v autobuse
- Typická večerní aktivita mladých lidí je posedávat na zocalu. Sedí kecají, neviděli jsme naše vrstevníky hrát fotbal, nebo se aktivně hýbat - manana.
- Mexikáni vám vždy na otázku odpoví. I když neví odpoví a proto ptáte-li se na to kde je ambasáda Belize může se vám stát, že budete bloudit hodinku a Mexikáni vám budou ukazovat nějaký směr a pak se vrátíte na místo odkud jste vyšli a tam to najdete.Naštěstí existují Mexikáni, kteří znají své rodné město.
- Když řídí troubí velice rádi . Důvod si vždy najdou. Někdy troubí bez důvodu.
- Na zocalech, v Mexico city v metru, na ulicích je večer spousta zamilovaných párečků, kteří nevnímají okolí a líbají se před zraky přihlížejících turistů.
- Při návštěvě je zvykem políbit se na tvář s opačným pohlavím, s chlapama normální podání ruky
- Žena vaří pro celou rodinu a stará se o chod a úklid domácnosti. Muž zajišťuje finanční stránku a tak večer sedí u TV, nebo pracuje.
- Policii a vojáky se samopaly možná i s ostrýma je možno vidět všude, ve městech je jich hodně (stát Chiapas - Zapatisté), při přejezdech autobusem je na cestách mnoho vojenských kontrol, ale cizince si nevšímaj. Hledají drogy a zbraně. Nikdy nic nenajdou.
- Chlapi pečují o svůj účes, vždy upravený účes, ženy vlasy stáhnuté gumičkou.
- Většina Mexikánců na vás kouká a tak je dobré se usmát a pozdravit, někdy pozdraví oni první.
- Kupodivu jsme po celém Mexiku viděli kluky hrát basketbal více než fotbal. U škol je vždy basketbalové hřiště, fotbalových je jen pár. V období dešťů se ani nedá hrát nikde na trávě fotbal, to je asi vysvětlení. Dokonce jsme s mexickýma vojákama hráli i volejbal na pláži Tichého oceánu (Barra de Zacapulco) a uměli to, i když prohráli.
- V sobotu a neděli dávají v televizi mexickou fotbalovou ligu, jinak na ESPN hodně cpou Amíci americký fotbal a baseball.
- Současný president Fox (už 2 roky, není moc oblíbený), před ním vládl diktátor Salinas asi 50 let.
- V Mexiku se dají koupit pirátsky vypálené CD vše za 1-2 USD. Dá se vybrat.
- HALLOWEEN, poslední říjnový den se slaví v Mexiku na hřbitovech. Lidi tam tráví celou noc s nebožtíky. Věří, že i po smrti jsou jejich blízcí s nima, pomáhají a ochraňují je - proto celou noc slaví a popíjí a tančí na hřbitovech. Pro mladé se pořádají diskotéky na hřbitovech.
- Univerzity - státní je jich málo, jsou velice prestižní, profesoři ti nejlepší. Těžké se na ně dostat - korupce, velký zájem, Studium velice levné.
- privátní - zaplatíte a studujete. Studium velice drahé
JAZYK
- španělština, španělština a ještě jednou španělština. Naučte se prvních deset lekcí z učebnice španělštiny a určitě se domluvíte. Mexikánci oceňují vaše pokusy a snaží se vám i pomoct. Některé fráze používáte x krát denně a tak na konci pobytu vám sem tam někdo řekne, že vaše španělština je excelentní.
- Vezměte si s sebou určitě slovník, možná i španělskou konverzaci.
- Je jednodušší se ptát. V hlavě si připravíte otázku a pak se bezchybně zeptáte, zní to jako by jste mluvili španělsky od narození. Pak na vás Mexikánci vyvalí několik vět a z těch dvou slovíček, co jste porozuměli a vášnivé gestikulace se dá pochopit přibližný význam. Řeknete gracias a jdete dál a zeptáte se ještě jednoho solidně vypadajícího se člověka. Tak se naučíte španělsky velmi rychle.
- Někteří Mexikánci a -ky vás sami od sebe pozdraví a tak je dobré jim odpovědět. Někdy když se vám někdo zamlouvá, tak ho taky pozdravte. Není to nic neobvyklého. Sem tam se pak dá někdo s vámi i do řeči, jen tak, protože jste mu sympatičtí. Ale je potřeba správně pozdravit.
Buenos dias - říká se od rána do poledne 12:00
Buenas tardes - říká se od poledne 12:00 do 18:00
Buenas noches - říká se po 18:00
- Základní slovíčka
Por favor - prosím, raději vždy před otázkou použít
Panadería - pekárna
Cuanto cuesta esto - kolik to stojí
Zócalo - náměstí
Mercado - tržiště
Lavantería - prádelna
Terminal de autobuses - autobusové nádraží
Hotel barrato - levný hotel
Cemedor - levné restaurace (potřeba prohlídnout jak vypadají před tím, než si něco objednám)
Comida corida - nejlevnější způsob jak se dobře najíst. V některých restauracích, comedorech mají na ceduli napsáno comida corida, nebo menu del dia a to znamená nejmíň dva, tři chody, někde i s nealkem za rozumnou cenu (15-30ps/ps) . V restauracích se jednotlivé jídla neoplatí objednávat - drahé.
Refrescos - nápoje nejlepší a levné jsou aqua de fruta - koktejly z tropického ovoce
- pár anglických základních slovíček umí skoro každý Mexikán : car, home, drink, friend,….. ale není to na žádnou konverzaci.
NOCLEH
- koupit si Lonely planet !!!!!
- před tím, než zaplatíte za pokoj, běžte si ho prohlédnout. Většinou se platí za pokoj v den příjezdu, při předání klíčů. Check out time je poledne druhého dne, někde i 1 hodina odpoledne.Když se nevystěhujete do dané doby, platíte za další den. Ale to se dá nějak vždy ukecat. Nechávali jsme si batohy na recepci, když jsme se vraceli po poledni z výletu.
- stan - září, říjen - Mexiko je hornatá země a ve vnitrozemí vydatně prší minimálně každý večer a proto jsme stan zpočátku nepoužívali. V tropech odpoledne a večer tropické lijáky - nevhodné po stanování. U oceánu je počasí pro stanování vhodnější a turisté nikde - dá se využít
- v Lonely Planet se dá vždy a všude najít levné ubytování (2,5-7 USD/osobu) - youth hostels, posadas v nejchudším státě Mexika Chiapas a Guatemala velmi levné 3 USD.
- Youth hostels většinou v dobrém stavu, společné sprchy sníží cenu a stejně v září, říjnu je neturistická sezóna a jste v hostelu sami. Pozor na cenné věci, mít u sebe, nebo v lockeru - hostel neodpovídá za hlídání batohů. Youth hostels dobré místo pro setkání s mladými lidmi, kteří cestují stejným způsobem jako vy, můžou poradit kam se vydat a jak nejlevněji přežít. Ale hostely jso jen ve velkých městech, turisticky atraktivních. V hostelích je kuchyňka a někde i pitná voda zdarma.
- Posadas - hotely nižší cenové třídy, ale s postačujícím standardem, letiště pro dva, sprcha s vlažnou vodou, záchod, a někde i větrák.
- Autobus - při delších přejezdech (6-více hodin) je dobré vyjet pozdě večer a noc strávit v autobuse, někdy se nenaplní autobus a dá se ležet na dvou sedačkách. Vezměte si spacák do autobusu, je v noci chladno, klimatizace většinou funguje.
- Cabaňas - střecha z palmového listí - stěny cihlové, nebo z proutí. Uvnitř dvě postele a možná i fén. Ubytování skromné, ale celkem levné (do 5 USD) a v komplexu kempu, kde jsou cabaňas je většinou i sprchová místnost. Cabaňas kempy najdete hlavně na plážích u moře.
- Ve všech hotelech, hostelech, stanu, cabanas a posadas je dobré mít po ruce repelent (nejlepší když obsahuje látku DEET). Někde chybí moskytiéry.
- V levných hotelech, hostelech, cabaňas a posadas není telá voda, je tam jen jeden kohoutek s vlažnou vodou. Ale člověka to osvěží. Všude ale je zásuvka, vzít si ponorný vařič, nebo elektrické kamínka na 110V (americké zásuvky)
- Pokud se spřátelíte s místníma, rádi vám nabídnout přenocování v jejich domě. Proto hodně se snažte komunikovat .
MEXIKO OBECNĚ
-
- tam, kde je v Čechách na zdech ostnatý drát, mají v Mexiku zabetonované střepy a drozbité hrdla sklenic ostrým nahoru, funguje to asi lépe.
- Banky otevřené Po-Pá 9-16, v turistických centrech i do 17:00. V Antigua (Guatemala) banky otevřené až do noci. V sobotu jen do 13:00, někdy zavírají i dřív. V sobotu večer a v neděli vyměníte cestovní šeky jen v cestovních kancelářích, které najdete jen v turistických centrech, ne všechny však akceptují cestovní šeky, proto musíte mít i štěstí a hledat. Bankomaty jsou ve všech městech a městečkách, ale má zkušenost není moc dobrá - sežralo mi to VISA kartu a pak jsem ji musel druhý den doslova vyžebrat zpátky. Cestovali jsme s cestovními šeky a visa kartou. Člověk musí na víkend vybrat peníze a pak je v pohodě, ale snadno se na to při spoustě zážitků zapomnělo a pak jsme museli jíst tortillas s banány. Takže pokud cestujete s cestovními šeky a jste někde v díře nezapomeňte si rozměnit travel checks před víkendem. A v bankách je hlavně v pondělí velký nával. Někdy si ověřují informace kdy jste si nechali cestovní šeky vystavit a u jaké banky.
- V každé i té nejmenší vesničce najdete aspoň 1 kadeřník (peluqería), 1 pohřební ústav ve výloze s rakvemi, 1 pekárna (panadería), 1 tržiště (mercado), kostel (iglesia), 1 náměstí (zócalo), 1 pekárna tortil (tortillería), comedory (jídelny na ulici různé úrovně), 1 obchůdek se smíšeným zbožím (farmacía)* některé farmacías jsou lékárny a některé prodejny potravin, 1 hotel, nebo posada (ubytování nízké úrovně).
- Ve vesnicích mají děti většinou asfaltové hřiště na basketbal a hrají ho. Fotbalové hřišťátka měli děti ve větších městech, ale mnohem víc hráli fotbal v Guatemale a Belize. Není to jak u nás, že kluci hrají fotbal všude.
- První co jsme udělali v novém městě.
1. kde je zócalo - člověk posedí na náměstí a nasaje místní atmosféru. V každou denní hodinu je na zócalu dost lidí. Přes den a večer hraje i místní kapela( malé bicí, něco jak velký xylofon - hrají i dva s paličkama, trubka. Zní tohezky.
2. kde je bus terminal
3. kde je panadería (nejlevnější strava)
4. kde je mercado (tacos )
5. kde je hotel barato
6. kde je supermercado(supermarket jen ve větších městech)
- Mexiko, Guatemala - hornaté země. Od Pacifiku k Mex. Zálivu a Karibiku vystupují 2000 m. vysoké hory. Jen Zucatan je placka. V horských údolích se nacházejí větší aglomerace. Přes hory vede pár hlavních cest, které se hodně klikatí, takže i relativně krátký úsek jedete poměrně dlouho. Pár zapadlých vesniček leží u cesty a lidé žijí velmi chudý a jednoduchý zapadlý život. Na horách je poměrně teplo, vegetace kaktusy, palmy, banánovníky a další na vodu nenáročné rostlinstvo nízkého vzrůstu.
- Ve městech i na vesnicích nabízejí mladí turistům (gringos) trávu. Prý není moc kvalitní. V zapadlých vesnicích ji pěstují snad všichni a kluci ji kouří na ulici.
- Všude reklamní nápis Coca-cola, míň Pepsi, lidé si na omítku svého domu sami barvami malují reklamu na Colu, nebo reklamu na jejich obchůdek. Je to dost originální, chlapi bez předlohy malují na stěnu pěkné originální nápisy. Není moc vidět plechové reklamní tabule, vše na zdech.
- Karibik - teplé moře blízko 30 st. C, klidné moře
- Pacifik - divoké moře , velké vlny silné proudy, proti kt. je člověk bezmocný. Člověk by se neměl pouštět plavat, tak to udělali dva Angláni a kdyby je náhodou nezachránila rybářská bárka, bylo by po nich.
- Je dobré vždy pořádně posnídat, pak je celý den příjemnější.
- Písek u Pacifiku je přes den tak rozžhavený, že se po něm nedá chodit bosky. U Karibiku fouká příjemný osvěžující vítr od moře.
- U Pacifiku na pláži hlavně po setmění nepříjemný kousavý hmyz - malinké mušky menší než octomilky, koušou víc než komáři, kterých tam čím dál od pláže mračna (repelent)
- V USA je o 6 hodin míň než u nás. V Mexiku o sedm. V Guatemale a Belize o 8. Mexické hraniční městečka s Guatemalou používají Guatemalský čas, při zjišťování odjezdu autobusu s tím počítejte, nebo se raději zeptejte.
- Mexiko, Guatemala - bezpečné země na cestování Místní si nic na turisty nedovolí, protože služby turistům jsou nepodstatnou částí příjmů většiny místních obyvatel. Cestují hodně i babské páry a neslyšeli jsme o problémech, asi i pro to, že Mexikánci jsou o hlavu menší než baby bílé rasy.
- Ve státě Chiapas - před více než 10 lety přepadávali turisty Zapatisté (bandité), ale teď je v oblasti hodně vojenských základen a povinné kontroly u cest jsou více než časté. Turisty přehlížejí.
- Kolem hranic s Guatemalou asi 30 km od hranic jsou imigrační kontroly, ale zase po nás nic nechtěli
- Je těžké najít ve městech informace pro turisty, informační centrum existuje jen v Mexico city, jinde je člověk odkázán na intuici a pochybné rady místních, kteří mnohdy o svém městě skoro nic neví. Ale určitě vás někam vyšlou…… .
- Na pyramidách i v dalších turistických místech se nedozvíte nic o tom kde jste a kdy co bylo postaveno a proč atd., je dobré se před cestou připravit a vše si zjistit z internetu, nebo mít s sebou lonely planet.
- V každým městě je několik kostelů koloniální architektury, vidíte jich pár jsou hezké, ale všechny jsou na stejné brdo
- VW broučci (starý design) jsou nepopulárnějším vozítkem v Mexiku /za nový 800 USD/. Vozí na něm vše, žebříky, nábytek. Slouží jako taxíky v Mexico city (bílo zelená kombinace) , ale i v jiných městech. Všude se vejde, je kvalitní vydrží a je tak rozšířené, protože se vyrábí v Pueble, nedaleko Mexico city.
- Prádelny (lavantería) - většinou předáte do okýnka špinavé prádlo (1kg +- 1USD), zaplatíte od kila a pak si počkáte 3 hodinky a přijdete si pro poskládané, voňavé prádlo. Někde se dají najít i samoobslužné prádelny, levnější.
- V Mexico city a v celém Mexiku jsou muzea, ZOO a některé parky zavřené v pondělí. V pondělí nic takového neplánovat, raději ležet na pláži. Pyramidy a turistické lákadla Mexika jsou v neděli zdarma, otevřené 7 dní v týdnu.
- Mexický revolucionář Čegyvara je v Mexiku velice populární. Nosí ho mladí na tričkách a dá se koupit jeho podobizna na čemkoliv. Je to jen výraz vzdoru proti režimu (anrchisté), nemá nic společného s Mexikem.
- Metro v Mexiko city je přehledné, přes den v odpol. Hodinách velmi vytížené. Vstup stojí 2ps. a člověk pak může strávit pod zemí jak dlouho chce. Stanice jsou pro negramotné kromě názvů označeny i piktogramy. Jezdí v krátkých intervalech a jak jsme byli varováni před krádežemi z kapes, tak nic takového se nestalo a to jsme jezdili tři dny metrem. Policie zajišťuje bezpečnost na hlavních stanicích metra. Metro jezdí od 5:00-24:00 . Nejrychlejší způsob přepravy. Metro je na gumových kolech, někdy to příjemně poskakuje. Pokud přejedete zastávku, kde jste chtěli vystoupit, vždy se dá přejít podchodem, nebo nadchodem na opačný směr. Při přestupu na jinou trasu se dívejte na orientační tabule , na kterých je napsaná cílová stanice dané linky. Takže jestli jedte trasou A a přestupujete na trasu B - na jih je jiná cílová stanice, než trasou na sever. V metru se prodává cokoliv. Do metra vejdou pouliční prodavači s brašnou přes rameno a začnou vykřikovat proč je ten jejich produkt nejlepší, pak obejdou lidi a jde dál. Prodávají CD, knihy, peněženky……. . Také se tam pokoušejí homelessaci něco vysomrovat, někdy se dokonce snaží o zpěv, někdy hrají falešně na nějaký nástroj a většinou se nad nimi někdo slituje a něco jim vhodí do dlaně. V metru však vystupují i muzikanti, většinou s kytarou a harmonikou a zahrají tak jednu hezkou píseň a vyberou peníze.
-
JÍDLO (levně)
- VŠE CO JÍ MÍSTNÍ JE JEDLÉ a NEOCHUTNAT MEXICKÉ POULIČNÍ SPECIALITY BY BYL HŘÍCH
Varovali nás ať nepijeme místní vodu, nejíme hlávkový salát(kdo ví jakou vodou to myli), majonézu a zmrzlinu - vše jsme porušili (něco i nechtě).
Jak nám říkal Jose, vždy je potřeba dobře s chutí posnídat, pak je celý den příjemnější. Držte se tohoto hesla obzvláště, když cestujete. Potvrdilo se nám to, i když jsme pak třeba celý den nejedli.
- Snídaně - pečivo z pekárny (panadería) - levné a ve všech městech i vesnicích najdete aspoň jednu. Pečivo je výborné a nabízejí široký sortiment sladkého i slaného pečiva. Je podobné českému, jen to sladké pečivo nemá náplně na které jsme zvyklý (ořechy, jablka, mák) s tím se tam nesetkáte. . Maximálně s koblihami s pudinkem. Všechny koláčky mají místo sladké náplně drobenku
- V supermarketech, nebo velkých potravinách (WAL-MART, farmacía) mají pekárnu a vždy čerstvé a ještě rozmanitější a cenově přijatelnější pečivo. Zkuste žemle kvádrového tvaru. Jen ve velkých městech.
- Jedli jsme i bílou housku zapečený sýr a chilli paprička uvnitř.
- Oběd, nebo večeře - comida corida, nebo menu del dia. Tyto dva levné způsoby stravování v malých jídelničkách, nebo restauracích nabízejí cenově přijatelné dobré napapání. Většinou je před krámkem poutač, nebo aspoň malý plakátek, kde píšou velkým cenu, ta je vždy nízká a pak menu. To se skládá z první chod - polévka, nebo špagety, pak hlavní jídlo většinou kuře pečené s rýží(ale můžete dostat i rybu nebo hovězí, k tomu by vám automaticky měli přinést v košíčku kukuřičné placky tortillas. Někde nabízejí i desert a nápoj (refrescos). Bez desertu a nápoje jsme jedli v San Cristobal za 15ps. s nápojem a desertem i 25 -30 ps. Je dobré zeptat se místních, kde mají comida corida a někde kde není jasné co v jídelničce nabízejí se jich zeptejte na cenu a počet chodů. Spropitné se nemusí nechat, ale když vám bude chutnat 1-2 ps. obětujte. Nejlevnější nápoj (3-5ps) je agua de frutas, což je osvěžující koktejl - tropické ovoce s vodou cukrem a mlíkem a připravují to z čerstvého ovoce v mixéru na přání. Čerstvé a dobré a osvěžující.
- Tortilla - kukuřičná placka, v Mexiku slouží místo chleba, jí se ke všemu. Jsou dva druhy, jedna chutná jako suchý cheba a dá se koupit v Tortelias (malá pekárna jen na tortillas, v každé vesničce aspoň jedna). Druhá se dá koupit jen v obchodě je v zip lock sáčku po 20 ks za 11-15 ps a chutnají jako palačinky, velice jemné.
- Tacos = tortillas plněné kuřecími kousky, černou fazolovou omáčkou a salzou rojo červenou a nebo ještě víc pálivou zelenou (verde)
- Tortas = malá pletýnka, nebo houska , rozkrojená a do ní se dá to stejný jako do tacos + majonéza+ hlávkový salát
- Quesadias - jemná tortilla do které se dá sýr, přeloží se na půl a smaží se na pánvi až se sýr rozteče.
- Molotes - něco jak listové těsto se vyválí a pak se do něj dá sýr, brambory, nějaké listy salátu a pak se to překlopí a zabalí a osmaží.
- Comedory - levné malé restaurace, vyznačují se relativně nízkými cenami, kuchyňkou , která je malinká hned u vchodu (je vidět, jak vám připravuje kuchařka jídlo, většinou vše připravují rukama ), pak je tam pár kulatých stolů (většinou plastových zahradních) s plastovýma židličkama. Jídlníček je většinou vyvěšen na zdi a připravují tady hlavně tacos, Tortas, quesadias, sinchronizadas, atd. Některé v malých zapadlých vesnicích odrazují na první pohled, špinavé opálené kastroly, špinavá kuchařka, ale místní je rádi a často navštěvují - ty špinavé jsou nejlevnější. A jsou otevřeny dlouho do noci(někde i do rána) a brzo ještě před rozedněním.
- Pouliční prodejci - často jsme zkoušeli. Někteří mají stánek, kde připravují tacos, tortas, i smažené quesadijas na speciálních pekáčích - vypadají jako velká pánev vypouklá nahoru, která je zespodu zahřívána hořícím plynem na krajích té pánve leží různě upravené kuřecí, hovězí, vepřové kousky s nějakou zeleninou tak si podle toho, jak se vám která kupka zamlouvá objednáte třeba tortas noc pojo (kuře). Oni vezmou rozpůlenou housku-podobnou jak na hamburger a na té vypouklé pánvi ji trošku zapečou, pak do ní vloží masovou směs a pak na přání většinou rukama vloží majonézu, list salátu a salsa rojo (červená), my jsme vždy říkali con todos, tzn. se vším a nikdy jsme si nestěžovali.
- Některé babky přijdou k tržišti s nůší plnou nějakých domácích amolet se zeleninovou náplní, některé babky doma upečou koláč a prodávají nakrájené kousky. Všechno je dobré a musíte ochutnat.
- Jednou jsme si na mercadu (tržnici s jídlem) objednali sopa de arroz (rýžová polévka) a přinesli nám uvařenou rýži v nějakém bujónu samozřejmě přinesli i všudypřítomné tortillas (placky)
- Comedor, když chcete někde pojíst musí tam být i místní a čím víc tím líp. Pak se toho určitě nebojte a dopřejte si.
- Na tržnici (mercado) vždy najdete tacos, tortillas. Dá se koupit levné ovoce, někde prodávají i pečivo (Oaxaca) a uzeniny.
- Velmi levné je koupit si samotné tortillas přímo z pekárny tortelia za 5ps. 1 libra(0,5kg) dají se jíst s banánem(taky hodně levný), nebo džemem. Ale lepší jsou ty jemné tortilas z obchodu za (12pesos-20ks).
- Voda - v Mexiku se voda z vodovodu nesmí pít. Ale v Mexiko city nám známá, kt. pije místní vodu z vodovodu už 30 let dělala nápoje právě z té zakázané H2o aniž by jsme to věděli. A nic se nám nestalo, ale je to riziko, většina místních místní vodu taky moc nemusí. Nezkoušejte to Nejlevnější koupit vodu 5l za 15-20ps a rozlít do 2 litrových flašek, nebo to nosit v ruce, 5-ti litrové kanistry mají ucho za kt. se dobře nosí. Stejně člověk moc nechodí, všude se nechá dovézt collectivem, nebo autobusem. Když cestujete autobusem na delší vzdálenosti pětilitrovka není špatná volba. Nejlevnější voda je v supermaketech 1,5 l za 0,5 USD, nejdražší v malých obchůdcích 0,7-0,8 USD a ještě dražší na pyramidách 1USD. V Guatemale pečivo dražší (obzvláště sladké), voda levnější.
- Zmrzlina - další zakázané ovoce, které jsme vyzkoušeli. Místní mají zmrzlinu rádi a tak jsme neodolali a za 0,1USD jsme si koupili zmrzlinovou dřeň po domácky vyrobenou z tropického ovoce (agave) v plastikovém sáčku tak akorát do dlaně a OK. V Mexiko city jsme si koupili zmrzlinu po domácky dělanou od zmrzlináře, kde i domácí mlsali. Byla to na dřívku do sáčku nalitá směs ořechů a smetanové zmrzliny, která krásně zamrzla a vypadala a chutnala báječně.
- Někde se můžete setkat se zmrzlinou, kt. je vlastně jen zmzlinářskou lžící nabraná ledová tříšť. Do dvou kopečků zmrzlinové tříště pak podle chutě zákazníka nalejou ovocný sirup. Asi OK.
- Dá se po celém Mexiku koupit zmrzlina společnosti Algida. V Mexiku se však jmenuje Holanda - do 1 USD se dá koupit něco podobného jako je magnum.
- Ještě jednou zmrzlina - dopřáli jsme si v Tuxtle Gutieréz stát Chiapas výbornou zmrzlinu. Připravovali ji tak, že jsme si v mrazicím pultu vybrali malé mražené kousky ovoce (jahody, broskve, melouny, mango) ty nasbírá každému prodavačka do plastového kalíšku až je vrchovatý. Toto zmrzlé ovoce hodí spolu s blokem zmrzliny (velikosti nanuku, avšak bez dřívka) do stroje, kde se to vše promixuje a do kornoutku, nebo do kalíšku vám vytlačí pravou, úžasnou ovocnou zmrzlinu. Ještě se to polije rozinkama v rumu, čokoládou, oříškama a prodavačka má z nás srandu a my s ní, nerozumíme jí, proto jen ukazujem , co na to chcem a je z toho zmatená.
- Pečená kukuřice s citrónem, solí a pálivé koření výborná. Ještě lepší vařená kukuřice potřená majonézou a pak obalená strouhaným sýrem a posypaná pálivým kořením. Mňam!!!!
- Coca-cola, Pepsi cola a další limonády těchto dvou společností jsou jediné, co můžete koupit na pití v obchůdcích. Reklamy všude. Prodávají se i v plastových flaškách, ale hlavně v1/2 litr. Sklenicích design 80. let. 0,5-0,7 USD.
- Do 1 litr. Plastových flašek lidé připravují ovocné šťávy(sirup svodou) a pak to prodávají na autobusových zastávkách a v autobusech.
- Ve městech i vesnicích oblíbené pití nápojů ze sáčků.Nebudete tomu věřit, ale prodejci mají na tržišti velký sud s nějakou ovocnou šťávou a kolemjdoucím ji naběračkou nalévají do plastikových sáčků, do kterých vstrčí brčko a lidi pak chodí po městě se sáčkem v ruce a popíjí svou oblíbenou limonádu
- Plátanos - obdoba chipsů. Osmažené banánové lupínky upravené na slano, chutnají jako chipsy. Plátanos jsou zvláštní odrůdou banánů- větší banány.
- McDonalds, Burger King, Domino Pizza ve větších městech, ale proč to jíst v Mexiku?
- A používejte při stravování na ulici a v comedorech zdravý rozum, když je to tam špinavé, či neútulné, jděte jinam.
- V restauracích a comedorech máte na stolech k dochucení jídel k dispozici sůl a pálivou salzu, s pepřem jsme se nestkali
- Místní slivovice = mezcal. Z agáve kvalitnější tequila prodává se v obchodech po celém Mexiku ale nejkvalitnější a nejlevnější je v okolí Oaxaca, Mitla, kde se produkuje. Musí být s červem, červík je však malinký.
- Pivo - cerveza - v Mexiku mají výborné pivo. Vysvětlení - němečtí kolonisté založili místní pivovary .
Superior mně chutnalo nejvíc, Sol a Corona pije se s citrónem, Bohemia, XXL
- dá se koupit * familiar - 1 litr - 1.5 USD + záloha za sklenici)
* balení po 6 * 0,25l - za 25ps.
nejlevnější v supermarketech (WAL-MART)
- hot-dog se v Mexico city na zócalu prodává 3 za 1 USD. Ale dají se koupit i malé placičky plněné zeleninovou náplní 8 za 0,5 USD. Člověk se i nají z 2 porcí.. Někde se do hot dogu dává místo párku kuřecí maso.
- Kuřecí maso (Pollo) v Mexiku vede. Levné a dobré a jí se se vším a všude.
- Cigarety Marlboro -1 krabička - Mexiko 2 USD, Guatemala 1,5 USD.
- Bramborové chipsy s citrónem - hnus. Když si budete kupovat chipsy, které vypadají dost americky, bacha mexičani je mají rádi s citrónem a z obalu to nepoznáte. Pak je musíte vyhodit, protože se to fakt nedá jíst.
- Mexikáni do všeho cpou citrón - do polévek, na kuře, na chipsy, ale zdálo se nám, že mexický citrón je v syrovém stavu poživatelnější, dá se jíst i syrový - není tak kyselý
- Nejlevněji nakoupíte jídlo v supermarketech. Od salámu, sýrů až k čínským polívkám. Ty jsme viděli jen v polystyrénových kelímcích za 0,3USD, ty klasické v sáčcích s raději vezměte z domů.
- Káva se podává tak, že vám přinesou v šálku vroucí vodu. Neděste se na nic nezapomněli. Za chvíli vám přinesou rozpustnou kávu v originální dóze (NESTLE) a vy si naberete kolik chcete. Řekněte si i o mléko, nebo cukr.
TOALETY
- odpadní potrubí úzkých rozměrů(viz. Řecko), takže papír se vyhazuje bokem do koše.
- Ve městech se dají najít většinou na nádražích (terminal de autobuses), v parku najít sanitarios, banos, česky "WC", ale platí se 2 ps. Na autobusáku čisté , v parku horší kvalita služeb. Na vesnicích se čůrá (chlapi) kdekoliv za rohem.
- Papír není všude, mít ho vždy s sebou
CESTOVÁNÍ
- NAVŠIVTE CHIAPAS!!!!!!! Chiapas nejpůvodnější stát, lidé jsou chudí, chodí v krojích, živí se zemědělstvím, je tam levný nocleh, jídlo, suvenýry. Pokud chcete zažít atmosféru turistikou ne tak poznamenaného Mexika jeďte určitě do státu Chiapas, pokud možno i do neturistických center.
- Pojištění si určitě vyřiďte!!!!
- Nejbezpečnější a poměrně oblíbený způsob jak projet Mexiko je busem. Určitě se dá zažít mnohem víc při stopování, ale ani na to nemáte čas a chuť.
- v Mexiku jezdí autobusy 1., 2., 3. třídy (oficiálně jsou jen dvě třídy, ale musím uvést i tu třetí, aby jste věděli na co být připraveni), v Guatemale i 4.
- V Mexiku se autobusové nádraží 1. třídy většinou nachází úplně jinde než autobusáky zbylých tříd
- Před cestou se vždy ptejte, jak dlouho bude cesta trvat a kolik to bude stát a srovnejte nabídku jiných společností a i jiných tříd. Někdy není rozdíl mezi délkou cesty autobusem 1. a 2. třidy (cena může být i poloviční) , někdy je rozdíl délky cesty propastný a raději investujte pár pesos navíc.U pochybných (poznáte je podle toho, že nesídlí v areálu autobus. nádraží, ale někde na parkovišti u cesty) autobusových společností (Lakadonia ve stáě Chiapas, nedoporučuji!!!!) přičtěte aspoň hodinu.
- Na kratší přejezdy - do 3-4 hodin vzít 2.tř., jinak asi jedničku, protože pak strávíte celý den v buse.
- Noční přejezdy jen s 1. třídou. Dvojka jezdí přes noc minimálně.
- 1.tř. luxus (PRIMERA CLASE) - pro dlouhé přejezdy (rychlé, ale drahé), jinak jezdit druhou třídou. V jedničce je většinou air condition (celkem chladno, obzvláště při nočních přejezdech - doporučuji si na delší noční přejezdy vytáhnout spacák, většinou se v jedničce dá rozvalit na dvě sedačky, nikdy nejezdí plní), záchod(vždy si zakupujte místa daleko od toalety, někdy to může i smrdět a lidi kolem vás často chodí, což může vadit vašim přes uličku nataženým nohám), bodová lampičkana čtení, či psaní deníku, pohodlí (místo na nohy), jezdí přímo, většinou nezastavuje více než jednou, dvakrát ve větších městech, nebo někde u nonstop restaurace. Batohy mají štítek, vy dostanete lísteček od batohu, který musíte při vyzvednutí vyměnit za batoh. Jezdí tím jen cizinci a zazobaní Mexikáni.
- 2.tř. (SEGUNDA CLASE) nejlepší druhá třída jsou americké plechové autobusy ze 70.let. Pohodlné sedačky, autobusy jsou špinavé, ale cesta je levnější a celkem na kratší vzdálenosti i poměrně rychlá. Většina zastavuje lidem mávajícím u vozovky (večer jich mo není), některé ( na delší vzdálenosti) ne. Cesta se trošku natáhne, ale pokud nespěcháte a máte chuť si pokonverzovat s místníma, můžete. Jezdí tím střední vrstva i chudší Mexikáni.
- 3.tř. oficiálně je to druhá třída, ale je velký rozdíl mezi těmi americkými pohodlnými starými autobusy a těmito 3. třídy. Jedná se o mikrobusky, které mají většinou při jízdě do kopce problémy překonat rychlost 20 km/h, zastavují úplně všude a úplně všem, mají tvrdé sedačky, málo místa na nohy a delší cesta než 1-2 hod je vždy nekonečným peklem. Proto tak do 20-40 km použijte tento prostředek.Je to příjemné zpestření jezdí tím místní, ti nejchudší v místních krojích se slepicema a na vás koukaj jak na zjevení. Nechápou proč "prachatí" turisti nejezdí 1.tř., či autem.
- O batohy se v 1. tř. bát nemusíte, ve druhé a třetí (batohy se vhodí do úložného prostoru, nebo je hodíte za sedadlo - záleží na řidiči a jeho pomocníkovi) bych řek, že taky ne, ale raději keep an eye on it.
- V autobuse první třídy jezdí dva řidiči, vždy upravení a ochotní. V druhé a třetí třídě jezdí řidič a jeho pomocník. Pomocník řidiče má za úkol lákat lidi do autobusu, na nádraží vyvolává destinaci autobusu, při samotné jízdě kouká ze dveří busu a pokřikuje po lidech, kolem jdoucích směr kam jedem. Když nepokřikuje, vybírá od cestujících peníze za cestu, nebo kontroluje zakoupené lístky. Je to většinou mladý kluk, ale šéfuje celému autobusu.
- Je dobré mít lístky v průběhu cesty stále u sebe, nevyhazovat je, v průběhu jízdy sem tam nastoupí inspektoři a kontrolují je.
- je lepší koupit si lístky na autobus. nádr. na pokladně dané společnosti, ceny jsou dané, v autobuse vás mohou jako cizince o pár pesos natáhnout. I v menších městečkách se dají lístky před cestou koupit v malých kanclících hned u cesty, většinou je tam i pár plastových židlí pro cestující
- pokud chcete stopnout autobus stačí si stoupnout na krajnici, nejlépe u retardéru (zpomalovače = asfaltový hrb na cestě) a počkat až nějaký pojede, pak zamávejte a pokud není tma, tak vám určitě zastaví, avšak pouze autobus 2. a 3. třídy
- autobusem můžete převážet jakýkoliv náklad chcete. Neplatíte extra přirážku ani kdyby jste vezli stádo velbloudů. Tak to tam prostě funguje. Lidé nakládají s pomocníkem řidiče 4-5 50-ti kilových beden klidně i 5 minut.
- Autobusy jezdí víceméně všude. Kde jezdí míň autobusů, nebo žádný jezdí taxi, nebo colectivo, camioneta. Colectivo = většinou VW brouček, který na daném místě čeká až se naplní lidma a když je plný vyjede. Tzn. Může se vám stát, že zaplatíte a pak budete čekat až se naplní to vaše colectivo. Mezitím může několik jiných colectiv odjet. Ponaučení neplaťte předem. Colectivo je určeno pro místní proto jsou ceny nízké, za zavazadla se nic neplatí . Camioneta = velký americký pick up , většinou Chevrolet. Korba je zastřešená s lavičkama. Vejde se tam dost lidí. Taky se čeká, až se naplní a taky levný. Taxi - po městě levný, na delší vzdálenosti drahý, ale někdy se dá dohodnout.
- Tam, kde nejezdí místní, ale jen turisti - čekají taxíky s obdivuhodně vysokýma cenama(Bonampak)
- Mexičtí řidiči autobusů, collectiv jsou šílenci, sebevrazi. Plná čára, speed limity pro ně neplatí. Často rádi troubí, třeba i při předjíždění. Rádi se věnují čemukoliv jinému, než řízení - v serpentýnách se píšou něco do bločku, ladí rádio, koukají dozadu po cestujících jak jsou vyděšení
- Ale, řidiči si navzájem hodně pomáhají. Při předjíždění řidič pomalejšího auta gesty ukazuje jestli ho může auto za ním předjet, při a po úspěšném předjetí se divoce troubí a gestikuluje
- Největší brzda rychlého cestování jsou TOPE = zpomalovače,retardéry = asfaltový hrbol přes cestu. Přišlo nám, že si ho v každé vesničce i mimo ni staví kdo chce (většinou u svých krámků s občerstvením= comedorů) a tím se cesta neuvěřitelně protahuje.
- V Mexiku podél cest skoro žádné značky. Před křižovatku nedají značku, ale TOPE, auta musejí hodně zpomalit. Asi vědí, že by místní značky nedodržovali
- U autobusů 2. a 3. třídy je obvyklé, že ve větších městech na zastávce do autobusu vlítnou prodavači čehokoliv - většinou nějaké refrescos (nápoje), sladkostí, voňavého pečiva, zmrzliny obejdou autobus a zase pustí dalšího. Někde prodávají babky i houpací sítě. Příjemné zpestření. Někdy do jedoucího autobusu naskočí Mexikán s velkou kabelou. Za jízdy začne lidem prezentovat své zboží - peněženky, krémy, ponožky a až je s 5 minutovým monologem hotov obejde autobus, vybere peníze a zase vystoupí a chytne další autobus. Někdy se v autobuse objeví kytarista a za jízdy hraje, pak obejde bus vybere prachy a vysedne.
- Prodavači v autobusech dají každému do ruky třeba balíček žvýkaček a jde k dalším cestujícím člověk si myslí, že to je propagační vzorek, tak to otevře, ale pak přijde prodejce a chce peníze. Takže nic co vám dají nerozbalujte.
- V colectivech, camionetách, taxi, všech autobusech i těch polorozpadlých funguje stereo souprava - někdy taky polorozpadlá. Řidiči lidem pouštějí mexické lidové, jen sem tam bylo slyšet Britney.
- V Gatemale jsme jeli busem té 3.třídy a pomocník řidiče chladil motor tak, že přes otvor v řadicí páce lil dolů na přehrátý motor vodu z velkého kýble, na kterém seděl.
- V Guatemale jezdí nejvíc staré krátké školní autobusy z USA, pomalované pestrými barvami, nejsou žluté, úzká ulička mezi sedadlama snad nemohla dobře sloužit ani dětem. K tomu sedačky pro dvě děti musejí postačit třem místním(oni jsou stejně malincí), ale my jsme měli strašné problémy s místem pro nohy, nebylo je kam dát, Kamil dřepěl na sedačce. Lidí bylo plno, mačkali se tak, že někteří viseli ze dveří. Batohy už jen na střeše autobusu. Jízdné o 1 levnější, než v Mexiku, ale úroveň cestování je srovnatelná s Mexickou 3. tř. ale má to větší atmosféru
- Guatemala - Autobusy jezdí převážně babky v krojích
- Mexiko - půl na půl
- V Belize jezdí Americké současné žluté školní autobusy, řidič drsný černoch, má pomocníka. Ceny srovnatelné s Mexiko
- Odpadky (papíry, plechovky….) - všichni lidi i řidič házejí z autobusu, no problem
- Člověk obzvláště v Guatemale, ale i v Mexiku musí řidičům a těm starým autobusům důvěřovat, i když jedete 100 metrů nad propastí a řidič si něco čte ve svém deníčku a korba autobusu se naklání na stranu.
- Zažili jsme v Guatemale, že místní žena v kroji s dítětem v náruči dostala záchvat a vypadala, jakože každou sekundu vypustí duši . Místní si toho vůbec nevšímali a nebít nějaký Američanky, která ji pomohla vytáhnout s dalším Evropanem z autobusu a zavést do nemocnice, lidi by ji nechali umřít. Takže pak si člověk uvědomí, že místní vám v kritickém okamžiku moc nepomůžou. Když tu polomrtvou ženu tahali z autobusu, místní to brali jako velkou atrakci, nikdo nepomohl.
- ženy kojí všude, i v autobuse
SUVENÝRY
- při nakupování všeho, obzvláště suvenýrů musíte smlouvat. Ceny suvenýrů jsou nasazené na dvoj, troj násobek (pro turisty - gringos). Lepší je koupit více suvenýrů najednou, dá se vysmlouvat ještě lepší cena. Vždy zkuste jít co nejníž s cenou, tak že řeknete, že to vlastně nechcete a jděte jakoby pryč, pokud u vás uvidí aspoň malý zájem nabídnou i tu nejnižší cenu a snaží se vás zastavit. Vždy je všude více stánků se stejným zbožím, zkuste to třeba i u jinýho.
- Nejlépe nakoupíte v nejchudším státě Chiapas na jihu Mexika. V San Cristobal de las Casas, Palenque se dá dobře nakoupit.
- hamaka - houpací síť. Právají se všude různé kvality. Ty nejhorší jsou ze silonových tenkých šňůrek, vypadají hrozně. Lepší jsou ty z pevných, pletených šňůr, většinou pestře barevné (červená, modro, zelená). Ukecal jsem z 250ps na 100ps v San Cristobal - Chiapas. Jsou velké pro dva, i menší pro jednoho.
- Barevné malby (indiánské vzory) na kůži. Malují je indiáni ve státě Chiapas a prodávají se v San Cristobal a Palenque. Zase smlouvat, různé velikosti, různé kvality, různé ceny, ale jako suvenýr vhodné. Velikost A5 se dá koupit za 15 (v Palenque na trhu vedle parku = Zócala)- 25 ps. Větší výběr v San Cristobalu u kostela …….. . Pokud koupíte víc, cena bude nižší.
- Mezcal - mexická slivovice (z agáve) s červem. Vyrábí se ve státě Oaxaca, v okolí města Oaxaca - vesnička Mezcal, Mitla, kde se dá koupit všude, je kvalitní a celkem levná. V ostatních státech Mexika se dají koupit hůř.
- Indiánské cetky - barevné indiánské masky, indiánské píšťalky, "originální" sošky, dečky, ponča - dají se koupit všude na mercadu (tržišti). Na Teothiuacánu u Mexiko city vás prodavači těchto suvenýrů přepadávají na každém rohu - nepříjemné.
- Pokud se vám něco opravdu líbí kupte si to!!!!!! Každá oblast má své jedinečné suvenýry.
- Nakupujte na tržištích - nejnižší ceny!!!!
- V Guatemale pěstují výbornou aromatickou zrnkovou kávou na úpatí sopek a prodávají ji v obchůdcích pestrobarevných hadrových pytlíčcích. Dobrá cena.